víc hot než Ryan Gosling

Hladová je jedna veselá Tereza, která miluje pečení, cestování, psaní, velké psy, malé dortíčky, pistácie, mák, zkoušení divných příchutí, křupky, filmy Wese Andersona, zmrzku, seriály a popcorn.

Rozcestník: Na finančním úřadě je sníDANĚ nejdůležitější jídlo dne. Kuchařky v kantýně mrzí, že si ráno nikdo nechodí pro nášup. / Mikko z Finska očekává po hlavním jídle jälkiruoat. Co mu dáš? A bacha je cholerik a jestli nic nemáš, poteče krev/ Vezmi si na Eiffelovku lžičku, balim pařížák a suflé. / Kamaráde, takhle to neslepíš! Musíš jinak! / Tohle jídlo ti pomuže v matematice stokrát víc než třeba losos. Zlomky a procenta se na rybě ukazují skutečně špatně. / Třeba ve skleničce, v naběračce, vedle knedlíku, nebo v zavařovačce – rajče má tolik podob a tuřín bledne závistí. / Na okno se nám nalepila vločka. Kam jsi zase zaklidil tu krabici s ozdobama?

Kdo to proboha píše?

Ahoj ahoj!

 

Já jsem Hladová a taky Tereza. Hladová Tereza.

 

Většinu života jsem prožila v Praze a teď žiju rok v Londýně.

 

Z nějakého nepochopitelného důvodu se mi celý život hrozně pletou města Poděbrady a Nymburk a to jsem se v jednom z nich narodila.

 

Vaření, pečení, focení a psaní jsou pro mě relaxando grando a úplně nejradši jsem u toho sama. U jídla ale zase naopak!

 

Nemám sourozence, ale o čokošku se dělím ráda. S pistáciemi už je to horší.

 

Bakaláře jsem studovala na Anglistice-amerikanistice na FF UK a magistra na Mediálních studiích na FSV UK. Bylo to dlouhý, divoký, ale krásný. Diplomku jsem psala o food porn a kdyby se vám tohle téma pozdávalo, tak stáhnout se dá tady.

 

Směju se ráda a hodně. A nahlas.)

 

Celá akce s blogem začala jednou kolem druhé ráno, když jsem se učila na zkoušku z lingvisitky. Myšlenky mi lítaly všude možně.

 

Syntax. Morfologie.

 

„Měla bych si ty šaty koupit nebo spíš pošetřit na Vánoce?“ (Koupila. A myslím, že ještě triko.)

 

Strana 31, cvičení 2 b.

 

„Musím si vzpomenout, jak se jmenovala ta písnička, co tam včera hrála.” (Nevzpomněla.)

 

Morfemická struktura. Určete determinátor.

 

„Hele a co kdybych vlastně začala psát blog!” (Začala!)

 

Takže takhle to bylo. Pár týdnů jsem ještě přemýšlela nad názvem a pak jsem jela v centru tramvají, pekelně jsem se soustředila, protože už mě štvalo, že pořád nevím, jak se to bude jmenovat a pak najednou CVAK! BUCH! KLAP! LUSK! (jedno z toho určitě) HLADOVÁ!

 

Tak tady je! Recepty, fotky, texty, zážitky z cest, tipy na super podniky, kamarádi a srandy. Baví mě to moc a o to víc, když vím, že to baví i vás.

 

Tak díky, že čtete Hladovou a jestli vás ještě něco zajímá, chcete spolupracovat nebo mi prostě chcete jen něco říct, tak mi napiště na ahojhladova@gmail.com. Budu se těšit!