No jo, tak necháš polštář doma a on ti mezitím přestaví pokoj. Tak to se fakt může stát. Můj polštář je celkem prolhanej, takže se k tomu většinou nehlásí, ale nám je stejně všem jasný, že to byl on. Asi mu to dělá radost nebo co. Já se ho většinou totiž potom ptám, co to zase mělo znamenat.

“Viděl jsi někdy, že by tohle dělaly skříně? Nebo šuplíky? A co by na to podle tebe řekla lampa?”

Tak se ptám a on se jen tak válí a mlčí. Jediný co na něj alespoň trochu platí je nemocnice. Já teda nevím jestli to víte, ale polštáře v nemocnici jsou úplně jinak cvičený než polštáře domácí. Prostě sekaj latinu a o přestavování pokojů se jim ani nezdálo. Tak když už mě ten můj polštář fakt naštve, tak ho zmáčknu, svlíknu a zase oblíknu a řeknu mu:

“Hele, tak nový povlak, nový začátek, tak co kdybys toho už konečně nechal? Nebo půjdeš na infekční a tam už tě vycepujou!” 

No, tak se uvidí. Jestli prožíváte se svým polštářem podobnou srandu, tak to na něj taky zkuste. A zkuste si udělat tuhle quinou, ta na rozdíl od polštářů poslouchá naprosto výborně.

Takže nemusíme si asi vysvětlovat, že quinoa v kombinaci s granátovým jablkem a mátou je prostě naprosto úchvatná a když se k tomu přidají piniové oříšky, tak už slova nestačí. Pojďte do toho, vaše chuťové buňky vás budou milovat. Jo a oči taky.